INFORMACE PRO TURISTY

 

 

 

 

Kotlíkové dotace



Nadace ČEZ

Toulavý baťoh Kladského Pomezí

 

 

 

 

Terénní expozice důlních strojů

Expozice důlních strojů a zařízení umístěné na zaniklé kolejové drážce                              Důl Ida – Malé Svatoňovice  

Popis je sestaven po jednotlivých strojích a zařízeních postupně směrem od Malých Svatoňovic k Idě. Celkem se jedná o 17 kusů exponátů. Majitelem důlních zařízení je firma IDA PRO spol. s r.o. a jsou umístěny na pozemcích obce Malé Svatoňovice u silnice na Idu, asi 500 metrů od křižovatky na náměstí. Těmito místy zde procházela úzkokolejná dráha od dědičné štoly Ida k nákladišti u železničního nádraží v Malých Svatoňovicích. Byla v provozu a dopravovalo se po ní vytěžené uhlí od roku 1864, nepřetržitě do roku 1981. Terénní expozice byla slavnostně otevřena 5. září 2003, při příležitosti 140. výročí zahájení výstavby vlečky.

 

Kolejová točna důlních vozů pravoúhlá na rozchod kolejí 650 mm. Sloužila jako náhrada klasické kolejové výhybky k ručnímu natáčení důlních vozíků při ražbě zarážek z chodby do boku. S vozy se manipulovalo ručně pomocí ocelových nebo dřevěných pák. Hmotnost točny je 220 kg.

 

  

Vrátek VTA-1000 provedení P4 se vzduchovým pohonem. Tyto vlečné vrátky vyráběl od počátku sedmdesátých let dvacátého století podnik Ostroj Opava, později Ostroj Frýdlant nad Ostravicí a produkují se tam dodnes. Jsou určeny k dopravě a přemisťování důlních vozů, materiálů, strojů a jejich částí v dolech na vodorovných a úklonných dopravních tratích. Patří mezi nejpoužívanější vrátky vůbec. Střední tah v laně je cca 1 000 kg a hmotnost stroje je 840 kg. 

 

Vrátek VTS 118 provedení P 3 – široký se vzduchovým pohonem. Tyto těžní vrátky byly používány v důlní dopravě na rovině i úklonu. Vyráběl je Ostroj Opava v průběhu padesátých a šedesátých let minulého století a od roku 1970 je nahradily vrátky řady VTA. Na Dole Zdeněk Nejedlý ( dále jen DZN ) byly jednotlivě v provozu až do ukončení činnosti dolu v roce 1990. Průměr lana se doporučoval 14 mm a délka návleku byla 330 m. Tah v laně mají cca 900 kg a váží 643 kg.

 

Důlní kolejová naftová lokomotiva BND 30. Tyto lokomotivy byly vyráběny v Československu od poloviny padesátých let dvacátého století do roku 1975 a od této doby byly používány na DZN. Postupně zde byly od roku 1980 nahrazovány novějšími lokomotivami DH 30D a BND 30 byly poslány na Důl Stachanov v Radvanicích. Tam byly v provozu do ukončení zdejší  těžby v dubnu 1994. Tyto lokomotivy, v počtu cca 25 ks, jsou dodnes v provozu na uranovém dole Rožná1 v Dolní Rožínce. Jsou osazeny dieselovým motorem 3S 110 o výkonu 30 ks (22 kW) při 1000 otáčkách/1 minutu.  Převod tažné síly na poháněcí kola je mechanický, přes spojku a řadicí třístupňovou reverzní převodovku. Lokomotivy byly dodávány s jednou kabinou pro řidiče (viz. expozice) nebo dvoukabinové. Hmotnost stroje je 6 500 kg.

 

Vůz pro dopravu mužstva v podzemí typ DM 12. Vozy se používaly pro dopravu pracovníků po vodorovných tratích v podzemí hlubinných dolů a jsou určeny pro 12 osob. Na DZN byly dodány první kusy počátkem sedmdesátých let 20. století. Do té doby pracovníci jezdili v obyčejných nízkých vozech určených pro těžbu. Vyráběly se ve Frýdku- Místku,  závod 65 v Lískovci. V různých modifikacích se vyrábějí dodnes na firmě Strojferr, Frýdlant nad Ostravicí. Vystavený vůz je ze štoly Ida a má rozchod 650 mm a jeho hmotnost je 850 kg.  

 

Vůz pro přepravu mužstva po úklonných - šikmých důlních dílech v podzemí, takzvaných úpadnicích nebo svážných. Tyto vozy byly vyráběny přímo na DZN a sloužily k dopravě pracovníků. Byly taženy těžními vrátky a na jednom voze mohlo jet najednou maximálně 6 pracovníků. Na DZN v 82. ( Petrovické ) úpadní, v lokalitě pod bývalým skokanským můstkem, byly na jednom laně 3 vozy za sebou a tudíž se dopravovalo najednou maximálně až 18 osob. Vůz má rozchod 650 mm a váží cca 250 kg.

 

Vůz pro příležitostnou dopravu nadměrných břemen v dole. Tyto vozy se vyráběly přímo na DZN a každý byl svým způsobem originál. V hornické mluvě se jim říkalo panvágl nebo plošiňák. Tento má rozchod 650 mm, průměr kol je 350 mm a jeho soukolí jsou osazena valivými ložisky. Někdy se používaly na výrobu těchto atypických dopravních prostředků soukolí z ještě starších důlních vozů z 19. a počátku 20. století. Ty byly na kluzných ložiskách o průměru 42 mm. Dva kusy těchto soukolí byly nalezeny roku 2003 v lese pod Dolem Petr ve Starém Sedloňově. Máme je uloženy v naší sbírce v Malých Svatoňovicích a je to vzpomínka na dolování z dob Schaumburgů. Váha panváglu je 150 kg.

 

Klanicový vůz ( klaničák) pro dopravu dlouhého materiálu v podzemí, například dřeva, hajcmanů, kolejnic nebo potrubí. Na DZN jich bylo v provozu celkem cca 300 kusů. Vyráběny byly ve Frýdku-Místku, závod 65, Lískovec. Vystavený vůz má rozchod 650 mm a hmotnost 280 kg.

 

 

Klasický důlní vozík ( lidově zvaný hunt ), typ JDV, vyráběný v tehdejší jediné výrobně důlních vozů  v Československu, ve Frýdku – Místku,Vítkovice, závod 65, Lískovec. První byly na DZN dodány v roce 1971 a používaly se do konce provozu dolu v roce 1991. Na dole jich bylo celkem cca 4 500 kusů. Nikdy nepoužitý jeden exemplář je umístěn v betonovém památníku u Panské cesty v Odolově. Mají rozchod 650 mm, kola A3 o průměru 300 mm, obsah korby 1,12 m3 a váží 511 kg.

 

Klasický důlní vozík, typ JDV, vyráběný VŽKG, závod mostárna ve Frýdku-Místku. Byl dodáván na DZN od počátku šedesátých let 20. století, kdy postupně nahrazovaly staré nýtované vozy. Používaly se na těžbu do konce sedmdesátých let. V těchto vozech bylo dopravováno i mužstvo, které  sedělo v uvnitř korby na prkýnkách. Do dnešních dnů se dochovaly pouze 3 kusy. Na vlečce Ida - Malé Svatoňovice nákladiště byl zvětšen jeho obsah přivařenou plechovou nástavbou o výšce 200 mm. Touto úpravou se zvýšil obsah korby na 1 m3. Obsah běžného vozu je 0,8 m3, rozchod má 650 mm, je osazen koly A3 o průměru 300 mm a váží 420 kg.

 

Důlní vůz nýtovaný. Určitě nejstarší exponát z celé kolekce. Dochoval se jen jediný exemplář a tyto typy vozů se užívaly na dole od začátku dvacátého století a byly pravděpodobně vyráběny v Ostravě nebo v Kladně. V dílnách na Idě se jen opravovaly v bývalé kovárně-huntovně vedle ústí štoly.  Jednotlivé kusy používali řemeslníci ještě v sedmdesátých letech pro dopravu svářecích souprav a souvisejícího drobného materiálu do dolu. Starší typy měly v kolečkách kluzná ložiska a novější již ložiska kuličková. Rozchod kol je 650 mm, průměr kol 350 mm, obsah korby je 0,79 m3 a váží 370 kg.

 

Nakladač lžícový typ NL 12V je stroj určený k nakládání sypkého uvolněného materiálu přehazováním vrchem přes nakladač do vozů při ražbách chodeb a překopů. Pojíždí po kolejích a je poháněný tlakovým vzduchem z potrubí. Tlak vzduchu musí být mezi 0,4 – 0,7 MPa, neboli 4 – 7 atmosfér. Je osazen dvěma hvězdicovými motory, jeden je na pojezd a druhý na pohon lopaty. Motory mají každý výkon 4,4 kW. Nakladače se vyráběly od začátku padesátých let 20. století ve firmě Kovolis n.p. v Hedvikově u Čáslavi. Od roku 1967 převzaly výrobu Rudné doly Příbram a od roku 1982 tam produkovali vylepšenou verzi NL 15V.  Zde ukončili jejich výrobu i dodávky ND definitivně v roce 1994. Tyto stroje se s úspěchem vyvážely do zahraničí, obzvláště do Španělska. Na dole Nicolas v Mieres u Ovieda v Asturii je jeden exemplář dodnes vystaven na betonovém podstavci před vjezdem do závodu. Do dnešních dní se ještě používají při ražbě chodeb na Slovensku ve firmě Slovmag v Lubeníku a ve výbavě je má a občas nasazuje  i malosvatoňovická firma Erebos. Rozchod  kol u vystaveného exponátu je na 540 mm, uzpůsobený pro kolejiště na bývalém Dole Stachanov - Kateřina v Radvanicích. Celková váha nakladače je 2 050 kg.

 

Ocelová výztuž pro vodorovná a úklonná důlní díla, korýtkový profil K 21 (1m váží 21 kg). Vystavená konstrukce se nejvíce blíží typizovanému profilu 00-0-06 o hrubém průřezu o ploše 12 m2. Jednotlivé díly třídílných výztužných oblouků jsou vzájemně spojeny poddajnými spoji s přeložením dílů na délku 40 cm dvěma třmenovými spojkami v každém spoji. Šrouby na spojkách třmenů mají závit M 27. Komplety dvou nohou a jednoho vrchního oblouku jsou mezi sebou spojeny na osovou vzdálenost 1 m ocelovými rozpínkami. Pažení mezi výztuží a boky či stropem důlního díla se provádělo pomocí betonových armovaných desek ( pažnic), případně dřevem ( dubáky) nebo ocelovým tahokovem. Výztuž, zvaná též na dole hajcmany, se vyrábí z oceli třídy 11 500. Dodavatelem byla bývalá NHKG Ostrava, dnes ArcelorMittal, a vyrábí se zde dodnes. Váha jednotlivých dílů se pohybuje kolem 65 kg. Čtyři vystavené komplety mají celkovou váhu cca 800 kg.

 

Důlní výztuž posuvná typ DVP 11 P1. Je to podpěrně ohrazující výztuž, určená pro dočasné zajišťování stropů vyuhlených prostorů porubů v nízkých a středně mocných slojích, s bořivým a pravidelně se zavalujícím nadložím. Tyto výztuže byly nasazovány do stěnových porubů na Dole Stachanov - Kateřina v Radvanicích. Na dole DZN tyto typy sekcí nebyly používány. Zde se používaly v letech 1985 až 1990 ve Žďáreckých slojích hydraulické posuvné výztuže typ DVP 10 P3 nebo P4 ve spojení s dobývacími kombajny  KŠ1KG, 2K52 nebo 1GŠ 68. Výztuže se vyráběly v závodě Ostroj Opava a zmíněné dobývací kombajny byly vše výrobky z bývalého SSSR, teď Rusko. Za zmínku stojí, že na Dole Zdeněk Nejedlý byla  vyzkoušena polská výztuž do strmých slojí typ SOW 14-24 PZ spolu s českým dobývacím kombajnem KSV 101S. Bylo to v oblasti 71.svážné, pod 82. úpadní ve 3. žďárecké sloji v letech 1984-1986. Vystavená výztuž DVP 11 má celkovou váhu 6 746 kg.  

 

Důlní výztuž posuvná, typ DVP 6A. Je určená k zajišťování vyuhlených prostorů v nízkých slojích. Tato výztuž pracuje v komplexu s dobývacím stěnovým kombajnem pojíždějícím po stěnovém hřeblovém dopravníku. Výztuže dodávala firma Ostroj Opava a ve VUD byly používány na bývalém Dole Stachanov - Kateřina v Radvanicích. Hmotnost vystavené sekce je 1 700 kg.  

 

Dobývací stěnový kombajn 2K52, výroba bývalý SSSR, Rusko. Tyto stroje byly nasazovány v sedmdesátých a osmdesátých letech dvacátého století na dolech v Radvanicích, Žacléři i Malých Svatoňovicích. Jsou v originále dvoububnové, ale na tomto exponátu je odstraněn hlavní sbíjecí buben a je zde jen pomocný zdvíhací. Pojížděly v úklonu po stěně taženy pomocí spilového řetězu po hřeblovém dopravníku. Spilový řetěz o průměru 26 mm byl ukotven nad a pod stěnou na kotvících stanicích. Stroj je složen z řezací části, 100 kW elektromotoru a vrátkové části. Jeho celková hmotnost je 8 500 kg.

 

Hřeblový dopravník TH 600A. Tyto hřeblové dopravníky dodával podnik Ostroj Opava a byly na všech dolech VUD k.p. Malé Svatoňovice běžně používány k odtěžení uhlí ze stěnových porubů i na sběrných chodbách.  Jsou v provozu v různých modifikacích na dolech v OKD a na Slovensku dodnes. Stroj je složen z pohonné stanice, přechodového žlabu a běžných žlabů, ve kterých se pohyboval dopravní řetěz s hřebly, sloužící k odtěžení narubaného uhlí. Celková hmotnost vystavených dílů je 1 800 kg.    

 

Tyto vystavené exponáty jsou jen malá část všech     důlních strojů a zařízení, jež používali naši havíři k těžbě uhlí.

  

 

 

 

 Malé Svatoňovice, červen 2015, Miroslav Novotný www.idapro.cz